Tým KHA se rozhodl rozšířit si obzory a vědomosti o dějinách nočního i denního života na Ostravsku návštěvou jedné z mnoha komentovaných procházek projektu Ostravské pěšiny. Sraz večer v 19 hodin na Masarykově náměstí dával tušit, že výklad bude spíše pro znalé nočních vycházek po putykách, krčmách, nálevnách, veřejných domech, ale i „nóbl“ lokálech a kavárnách.
Úvod znamenal seznámení se s čísly aneb jak to bylo a co bylo příčinou, že Ostrava ne že byla mezi prvními, ale přímo byla první, pokud jde o konzumaci alkoholu v celém Rakousku-Uhersku. Dokonce se v roce 1901 osobně přijel přesvědčit brněnský rodák, jinak vídeňský fyziolog, psychiatr a vydavatel časopisu Abstinent, dr. Rudolf Wlassak. Byl přímo zděšen množstvím rumu, kořalky, kvitu, ale i vína a piva, kterého se v Ostravě zkonzumovalo. Výsledky svého zkoumání přednesl na VIII. Mezinárodním kongresu proti alkoholismu ve Vídni. Historky o alkoholismu nebyly přehnané – spíše realita předčila očekávání samotného dr. Wlassaka. I předseda KHA Wasyl tomu zcela nevěřil a mohl si hlavu ukroutit, jací jsme v současnosti skoro abstinenti.
Kvit
„Půl láhve lihu, půl vody z veřejné pumpy, tři kousky cukru, to je ostravský kvit.“ (z textu Ivana Olbrachta)
Kvit je kořalka nebo také, jak zmiňuje ve svém díle Alois Mrštík, nářečně líh.
Moravská nářeční zkrácenina slova akvavit (další je kfit), které pochází z latinského aqua vitae, tedy voda života, životadárná voda.
Procházka nás postupně zavedla a komentář vtáhnul do dějin ulic Kostelní, Zeyerovy (první vinárna), Pivovarské (známé množstvím „kelnerek“ v putykách), Velké (nejhorší pajzly a periférie společnosti), Dlouhé (animírka Čiko), Poštovní a Jiráskova náměstí (první pivnice). Průvod se zastavil i u místa v té době zakládaných nových kavárenských provozů a kabaretů, jako byly Imperial, Palace s barem Boccaccio, Elektra a její suterénní kabaret Cristal-Pavilon.
Animírka (též anymírka)
zaměstnankyně nočních podniků placená za bavení hostů (Slovník cizích slov ABZ)
Cristal-Pavilon
Bar, ve kterém vystupovali mnozí naši i zahraniční varietní umělci, např: virtuóz na xylofon a tubafon Jean Walden, pražská subreta M. Gollevská, ilusionista, jasnovidec a mistr magie Kollini, elastická tanečnice Tonitta Billware, černošský tanečník Tommy Tiger s partnerkou; hudební senzací byl též Kaufmanův „jazz“. (OstravaInfo)
Tam naše procházka skončila. Ještě dlouho jsme rozebírali nabyté znalosti a představovali si tehdejší noční život ve staré Ostravě. Máme ještě co dohánět a činit se.
Další zajímavé články, statistiky a zdroje:
- 100+1 historie: Jak se žilo v Ostravě v 19. století? Lihový genius loci regionu razoviteho
- Patriot: Lexikon ostravské historie – A jako alkoholismus
- Český rozhlas: Být si kvit
- OstravaInfo: Palác Elektra
